Nejsem strašpytelKdyž Libor slyšel, jak paní listonoška řekla mamince o starém mlýnu u lesa, byl jako na trní. Situace byla vážná. Venku bylo sychravo a silný liják bičoval okna staré sýpky, kde bydleli. Nad mlýnem se občas zablýsklo. Libor nechtěl, aby si o něm mysleli, že je strašpytel. Byl přece nejstarší syn. Nebojí se sýčka ani netopýrů. Chtěl, aby na něj maminka byla pyšná.